Novomlýnské nádrže
Novomlýnské nádrže
Aleš Vondrlík
O těchto
vodních nádržích se napsalo už mnohé. V mnoha věcech se budu opakovat,
ale pokusím se obecně známé informace doplnit svými postřehy, které
jsem na březích těchto jezer získal.
Pod Pálavskými vrchy se nachází tři nádrže, které jsou v
rybářské literatuře označovány jako Dyje 5, 6 a 7. Jejich velikost a
úživnost z nich dělají jedny z nejlepších rybářských revírů a co se
týká velikostí a množstvím kaprů, tak asi i nejlepší v ČR.
Samozřejmě zde neplavou jen kapři, ale také spousta jiných
druhů ryb v nadprůměrném množství a velikostí. Já se však pokusím své
postřehy věnovat jen kaprům a jejich lovu.
Poprvé jsem se do těchto míst dostal na jaře roku 1995. Při
této výpravě jsem si zde poprvé vyzkoušel, jaké to je chytat na
boilies. Mezi touto první a následnou druhou výpravu pod Pálavu se však
vešlo mnoho let, ve kterých jsem se spíše věnoval jemné plavačce,
feederu nebo přívlači.
V zimě 2003 jsem prostřednictvím MRKu získal spoustu
zajímavých informací a od jara 2004 jsem na těchto jihomoravských
revírech strávil tisíce hodin při lovu kaprů.
Moje zkušenosti jsou pouze ze tří sezón, ale díky četnosti a
intenzitě lovu si dovolím tvrdit, že o těchto vodách už něco málo vím.
Také se trochu zamyslím nad často diskutovanou otázkou, zda u Pálavských vrchů plavou 30-ti kilogramoví kapři.
Už od počátku jsem se snažil lovit na všech třech nádržích.
Neměl jsem v úmyslu „zakrnět“ pouze na jednom místě, a tak se nám s
Rafanem dařilo v sezónách 2004 a 2005 lovit na každé z těchto nádrží
trofejní kapry. V letošní sezóně jsme se díky natáčení DVD o kaprařině
a účastí na kaprařských maratónech dostali pouze na Věstonickou nádrž a
na Dyji 5 a 7 už čas nevyšel.
Dyje 7 – Mušovská nádrž
Je nejstarší a nejmenší – 530 Ha.
Také bych asi řekl, že nejtěžší a pro mě osobně
nejzajímavější. V poměru k ostatním nádržím (5 a 6) je zde výrazně
menší množství kaprů střední a větší velikosti. Mušovská nádrž
je bohatě zarybněna menšími kapry. Minimálně 3/4 ulovených kaprů budou
ve velikosti do 70 cm. Ulovit zde kapra 12-18 kg je reálné, ale mnohem
složitější a časově náročnější než např. na Věstonické nebo Novomlýnské
nádrži. Musíte se zde prokousat větším množstvím malých ryb, aby jste
se dostali k těmto větším kusům.
Na druhou stranu jsem osobně přesvědčen, že největší kapři
plavou právě zde. Není jich tu mnoho, ale pokud se někdy v budoucnu
uloví kapr atakující hranici 30 kg, tak jsem přesvědčen, že to bude z
této Mušovské nádrže. V posledních letech vím prokazatelně o rybách
vážících i přes 25 kg. Sám jsem zde ulovil čerstvě vytřenou jikernačku,
kterou ulovit o 10 dní dříve, tak k hranici 25 kg hravě dosáhla.
Oceňuji zde příjemnější a hezčí prostředí, ve kterém můžeme
lovit. Při vytváření pobřežních partií se „šetřilo“ kamenem a betonem a
proto výsledek je oku mnohem více lahodící.
Dyje 6 – Věstonická nádrž
Je prostřední polohou i velikostně – 990 Ha.
Věstonickou nádrž obhospodařuje Rybníkářství Pohořelice. V tomto
duchu se nejedná o rybářský revír podléhající Moravskému rybářskému
svazu. Platí zde trochu odlišná pravidla související především s tím,
že se jedná o přírodní ptačí reservaci.
Lovit se zde může pouze z přibližně 2 km dlouhého jižního
břehu, který je většinou tvořený sypanou hrází z velkých kamenů.
Průměrná hloubka je zde ze všech nádrží nejmenší. Zde platí, že když
kapři opravdu berou, tak potom hodně a všude. Strávil jsem na tomto
revíru stovky hodin a mohu říct, že kaprů 8 - 13 kg jsou zde tisíce. V
loňském roce jsem zažil dny, kdy ulovit takových kaprů 10 - 15 ks denně
nebylo nereálné. Velikostní kategorie 13 – 18 kg je zde také bohatě
zastoupena a ulovení takového kapra je při troše štěstí, vytrvalosti a
alespoň malé dávky umění jen otázkou času. U těch největších jedinců se
však ulovení takového kapra stává buď otázkou velkého štěstí nebo velké
trpělivosti a vytrvalosti. Ne však proto, že jsou výrazně
vychytralejší, ale proto, že jich tam je prostě úměrně méně. Má
soukromá rovnice pro tuto vodu je, že na 100 ks kaprů o váze 10 kg
připadá 10 ks vážících kolem 15 kg a 1 ks dosahující váhy kolem 20 kg.
Mnoho lidí zastává názor, že největší kapři jsou právě zde.
Nejsem si však jist. Každoročně se zde uloví několik kaprů přes 20 kg
ale výrazně se přes tuto magickou hranici nedostávají. Dle mého je to
značně dáno genetikou zdejších kaprů. Až na výjimky se zde loví
šupináči a to spíše nižší formy. Je mnohem menší problém ulovit několik
metrových kaprů, než přesáhnout váhu 20 kg.
V posledních 2 - 3 letech nevím o rybách blížících se hranici
25 kg z Věstonické nádrže. Věřím, že několik opravdu těžkých lysců zde
plave, ale bude jich tak málo, že možná spíš vyhraji první ve sportce,
než ulovím takového kapra. Po třech sezónách jsme se letos na D6
konečně dostali přes magickou dvacítku. Museli jsme se prokousat
doslova stovkami kaprů různých velikostí včetně několika kusů mezi 18 a
20 kg.
Dyje 5 - Novomlýnská nádrž
Největší, nejhlubší a nejmladší z nádrží – 1600 Ha.
V podstatě zde platí mnoho společného s Věstonickou nádrží,
neb jsou celoročně propojené a rybám nebrání nic ve volné migraci mezi
nádržemi. Břehy Novomlýnské nádrže
tvoří sypaná hráz, betonové schody a v malé míře i přírodní břeh.
Každoročně se zde uloví mnoho kaprů kolem 20 kg. Bohužel už mnoho let
se tato velikost až na pár výjimek pohybuje v hmotnosti 20 – 23 kg.
Jediný zde ulovený kapr přesahující 25 kg, tuším, že z roku 2003,
obveseluje návštěvníky jednoho soukromého revíru a o dalších podobně
mohutných lyscích nevím. Byl jsem svědkem ulovení nadějných lysců
vážících kolem 18 – 20 kg. Pokud tedy vydrží a dále porostou, snad se
dočkáme.
Jestli v těchto dvou propojených nádržích plavou 30kg kapři
nevím. Nikdo to neví. Nevylučuji to, přál bych si to, ale… spíš tomu
nevěřím. Až se budou občas lovit kapři 25 – 27 kg těžcí, tak budu věřit
víc. Ta propast mezi aktuálně lovenou velikostí a magickou třicítkou je
příliš velká.
Při tom obrovském množství rybářů, kteří každoročně obléhají břehy těchto tří revírů, se jistě najdou lidé s jinými zkušenostmi. Nikomu neupírám jejich případně odlišné názory a rád se s nimi seznámím.
Pro úspěšnost na těchto revírech je třeba několik faktorů.
Prvním z nich je termín lovu. Začnu z jara. Dle mého je
například nevhodné začít s lovem velkých kaprů na D5 dříve než začátkem
května. Záleží na počasí (délka zimy), ale určitě je mnohem složitější
ulovit větší kapry zde na nejhlubší nádrži, když máme možnost volby
dvou mělčích a prohřátějších variant (D6 a D7). Opakovaně se nám dařilo
lovit pěkné kapry v první polovině dubna na obou mělčích nádržích a v
tu dobu nám nebyly známy žádné zásadní úlovky z D5. Proto pro
nedočkavce doporučuji začínat na těchto dvou mělčích nádržích.
Výborný termín je květen. Každý rok je jiný, ale
nejpravidelněji se nejtěžší kapři loví kolem poloviny května. Osobně,
kdyby mi šlo o ulovení těžké, ještě nevytřené ryby, tak bych zvolil
termín někde mezi 10. - 20. květnem. Po tomto termínu dochází k
určitému útlumu. To ale neznamená, že úlovek není možný. Kapři se zde
dají lovit od dubna do listopadu, jsou však termíny, kdy je
pravděpodobnost na kvalitní úlovek mnohem větší.
Druhý opravdu výborný termín je konec srpna a celé září.
Toto období je pro mě osobně v této oblasti asi nejlepší z celého roku.
Mohu vřele doporučit. Nejvíce úlovků přesahujících 15 kg máme právě z
této doby.
Po tomto období úlovky většinou mírně slábnou, ale díky
momentálnímu počasí můžeme ještě v listopadu především na D5 velmi
dobře zachytat.
Ono momentální počasí je nejen o teplotě vzduchu a vody, ale hlavně o síle a směru větru.
Je dobré mít připraveno více variant, kam se na rybářskou
výpravu usadit. Takové 3 - 4 dny před odjezdem na Pálavu sleduji směr a
sílu větru. Tyto okolnosti často ovlivní, na které z nádrží nakonec
zůstaneme.
Také není špatný úplněk. Nevěřím nijak přehnaně na magický
vliv měsíce, ale spíše jde o to, že kombinace jasné noci a úplňku
znamená většinou vítr. Vítr a vlny zase znamenají mnohem větší aktivitu
ryb.
Další ožehavé téma nejen na těchto vodách je dodržování
rybářského řádu. Je to velký nešvar, který se nevyhnul ani mně.
Přiznávám hned a bez mučení, že množství a velikost ulovených kaprů
bychom asi se 100% dodržováním řádu nedosáhli. Není se čím chlubit, ono
neustálé ohlížení se přes rameno klidu a pohodě na rybách mnoho
nepřidá.
Když už se ale „urvu“ z práce a od rodiny, tak chci mít
pocit, že dělám pro dosažení úlovku maximum. Z těchto důvodů více a
více naše rybářské aktivity přesouváme k našim Slovenským přátelům, kde
při stejném způsobu lovu rybářský řád neporušujeme.
